Michaelův deník z archeologického tábora – Čtvrtek

18.8.2016

ČTVRTEK

Ráno opět v 8:00 jsme se sešli v LEONARDU. Vyrazili jsme autobusem č. 111 na Skalku a potom metrem na Nádraží Veleslavín. Z tohoto nádraží jsme chtěli jet vlakem do Zákolan. Bohužel jsme se dozvěděli, že je tento týden výluka, tím pádem vlak nejel. To nás ale nemohlo odradit. Vyhledali jsme náhradní autobusovou dopravu. Ta nás dovezla na jiné nádraží, ze kterého jsme už do Zákolan dojeli. V Zákolanech jsme se dozvěděli, že se tu narodil jeden z prvních komunistických prezidentů, Antonín Zápotocký. Viděli jsme i jeho rodný dům.

Poté, co jsme si prohlédli Zákolany, jsme vyšplhali do sousední vesnice Budeč. Tady nám Doris se Sandrou uvařily na propanbutanové lahvi oběd. Měli jsme guláš s pizzovou kapsou. Je zde i půdorys staré školy. V této škole učila i sv. Ludmila (babička sv. Václava).

Po obědě jsme si vytvořili jemně hororový příběh o malém chlapci, který šel v 8 ráno do místní školy. Docela se nám povedl. Měli jsme tam například večerní oběd.

Odpoledne jsme vyrazili na hrad Okoř. Dnes už jenom zříceninu Okoř.

Poslední den bývá kritický a to se projevovalo drobnými nehodami. Např.: potřeby toaletní, nedostatek vody a zapomínání různých věcí v dopravních prostředcích. Tyto věci děti naštěstí získaly zpátky, takže maminky nemusejí mít strach z toho, že by někde něco někomu chybělo. Při cestě na autobusovou zastávku se nic dramatického nedělo. A nic dramatického se nedělo ani po zbytek cesty domů. Co se dělo po tom, to už nikdo neví. Pouze rodiče určitých dětí.